Ivo Ladenberger

Právě dnes - Tomio Okamura

Dnes navečer navštívil naše malé ospalé, deštěm zkrápěné městečko Tomio Okamura. V rámci předvolební kampaně hnutí Úsvit přišel se svojí kůži na trh, lépe řečen, do velkého sálu v Kláštereckém zámku, aby nám přiblížil své názory, návrhy i životní postoje. Jelikož čtu jeho příspěvky, články převážně na Internetu, viděl a slyšel jsem ho i v televizi, má očekávání byla smíšená. Neb jeho záběr činností je široký a obava, že se bude jednat o klasické předvolební slibování a vymývání mozků se do mé mysli také vtírala. Nic s toho, se nekonalo. Od 19:00 do 21:30 hodin to bylo příjemné poslouchání. Tomio Okamura se hned v úvodu ukázal jako zkušený řečník, kterých známe mnoho, ale u něho to bylo od počátku takové domácké. Mluvil s patra, občas nakoukl do své knihy, aby ocitoval sám sebe. Jistě že takových besed už absolvoval mnoho, přesto si troufnu říci, že to neměl nijak striktně připravené a rozdělené a ani to nebylo nabiflované či z paměti sypané. Občas na chvilku odbočil od tématu a zase se vrátil, občas si položil otázku a sám si odpověděl. Ke konci mu zřejmě ubývalo sil a tak ztratil na chvilku nit, jak se říká, ale rychle se zorientoval a pokračoval k závěru. Pohodové a zajímavé na jeho vyprávění bylo hned několik věcí. Tou první příjemností byl obsah jeho slov. Slova, věty které od politiků jen tak neuslyšíte. Mluvil asi tak, jako by to vyprávěl můj soused. Druhá příjemnost byla ve formě, která stála na obyčejné slušnosti. Třetí příjemnost tkvěla v jednoduchosti jeho návrhů a možných řešení. Byl jsem jeho slovy potěšen a zároveň příjemně donucen k zamyšlení sám nad sebou. S vyprávění i odpovědí na dotazy, mě Tomio Okamura jednoznačně přesvědčil o tom, že dostavit se čas od času k volební urně opravdu nestačí. Jak se rozhodnout ? Vstoupím aktivně do správy věcí nás všech, protože mi všichni, jsem i já ? V každém případě, bude-li mít Tomio Okamura někdo okolo vás přednášku, zajděte. Je to určitě lepší jak všechny televize a jako bonus, jak se dnes říká, jsem si s jeho vyprávění doostřil společnou fotografii našich médií.

18.9.2013 v 23:44 | Karma článku: 5.34 | Přečteno: 4811 | Diskuse

Ivo Ladenberger

Právě dnes - Tchýně

Moje tchýně nepatří mezi ty, kterým zeťové přejí jen dva zuby, aby jim tím jedním zubem otvírali lahváče a aby je ten druhý zub neustále bolel. Moje tchýně je hodná pracovitá žena, starostlivá a tolerantní maminka. Když mi manželka řekla, že její matka přijede na celou sobotu, protože u nich v bytě malují a dala mi lísteček s nákupem, nebědoval jsem ani neláteřil, mám svoji tchýni rád. Mimo jiné jsem měl za úkol koupit fialovou kulatou svíčku pro Helenku, kamarádku mé tchýně. Fialovou kulatou svíčku jsem v manželkou popsaném regále nenašel, tak jsem vzal hranatou. Navíc byla mnohem lacinější, tak jsem za ušetřený peníz koupil synovy na chodbu nástěnný věšák. Když jsem s nákupem dorazil domů, manželka se nad fialovou svíčkou zhrozila, ale věšák pochválila. Svíčku si ani neprohlédla, jen poznamenala, že s mamkou po obědě zajedou do obchodu a tu svíčku vymění. Dorazila tchýně, kávička, pohodička. Když došlo na tu krásnou fialovou svíčku, tchýně se rozesmála a povídá. To by Helenka koukala, kdybych jí to dala pod vánoční stromeček. A zase se matka s dcerou smály. I já se rozesmál, když jsem si všiml prolisovaného kříže v krásně fialové dóze svíčky. No co, povídám. Když je Helenka tou fialovou tak posedlá, alespoň bude dopředu vědět, jak bude mít krásně vyštafírovaný pomník fialovou svíčkou. Po obědě zajeli do obchodu a místo fialové svíčky mě po návratu tchýně hrdě ukazovala velmi pohlednou fialovou plechovou krabici s ještě pohlednější lahvičkou s fialovou tekutinou ve fialovém polstrování uvnitř a to vše, velmi vzhledně popsáno nápisem Smell of death. ( Vůně smrti ) V duchu jsem se rozchechtal, ale mlčel. Manželka v podvečer odjela se svojí mamkou za účelem pomoci ji uklidit byt po malování a já šel spiklenecky na pivo s vírou, že nikdo ten nápis do vánoc neodhalí.

15.9.2013 v 13:55 | Karma článku: 4.78 | Přečteno: 650 | Diskuse

Ivo Ladenberger

Právě dnes - Fór

Od dětských let mě pronásleduje vlastní myšlenka, že jednou budu spisovatel. Léta jdou, dělal jsem kde co, ale napsáno nemám nic. Ještě dlouho bych chtěl dělat kde co a taky bych chtěl něco napsat. Blog, je možná tou dobrou příležitostí. Nečekejte v dalších řádcích nic oslnivého. Nadpis, Právě dnes .* možná uvidíte častěji a možná si ho s chutí či s nechutí otevřete. Právě dnes není zrovna originální název, ale pokusím se přes klávesnici zprostředkovat to, co se okolo mne ten den událo, nebo i to, co se odehrálo jen v mé hlavě. Jelikož jsem tvor poměrně aktivní, nikoliv rychlí, spíše bych to typoval na události spředené s mých překotných myšlenek. Myšlenky jsou takové nevyzpytatelné potvory, jako byla právě ta dnešní. Nedělal jsem nic světoborného ani převratného a tak se u mne spíše jednalo o rutinní činnost než nějaké pionýrské dobrodružství. A jelikož jsem byl při té práci sám, a osoby, které vstoupili do mých myšlenkách se v mé blízkosti nevyskytovali, o to více mě ty vlastní myšlenky překvapili i pobavili. Posuďte sami. Ptá se vnuk dědy. Dědo, jak poznám že jsem si vybral tu pravou ? Děda po chvilce přemýšlení odpověděl. No, za mlada, když se ti něco povede, tak ti dá. Po letech, když se ti něco povede, tak ti dá také, ale jen najíst.

13.9.2013 v 22:06 | Karma článku: 4.48 | Přečteno: 418 | Diskuse

Ivo Ladenberger

Další dvouletku mám za sebou.

Po dvou letech jsem dostal výpověď a tak jsem musel na Úřad práce. Za ty dva roky se toho dost podstatného změnilo, je třeba říci, hlavně pro nezaměstnané, kteří se jdou zaregistrovat na Úřad práce, nechtějí-li padnut díky povinnému zdravotnímu pojištění do spárů exekutora. Tak se musíte zaregistrovat na příslušném Úřadu práce a stát, velkoryse zdravotní pojištění za registrovaného nezaměstnaného zaplatí, byť práci mu nedá, aby mi ta hrstka bohatých nehubovala. Před dvěma roky byl v našem městě Úřad práce v samostatném, sice starším, ale dostačujícím domě. V rámci spořivého běsnění převážně politiků, pánů Nečase a Kalouska přestěhovali v našem městě Úřad práce na jednu chodbu s administrativou, poskytující státní sociální dávky a příspěvky. Dva různé světy na jedné chodbě ? Na této chodbě jsem strávil devadesát pět minut. Po první čtvrthodince jsem si všiml, že žadatelé a příjemci státní sociální podpory jsou lidé povahy veselé až bezstarostné. Staří nebo mladí, všichni se dobře znali, vyměňovali si poznatky a zkušenosti ze života. Věděli, jak jednat s úřednicemi, které rozsvěcovaly světlo nad dveřmi s nápisem Vstupte A nebo Vstupte B. Když já vstoupil na chodbu těchto dvou světů, seděla tam mimo jiné postarší paní, dám jí v tomto příběhu jméno paní Mórová. Tato dáma tam seděla a čekala na příspěvek pět tisíc korun, za účelem pořízení nové pračky, neb jak sama říkala, s tou starou, už se zlobit nebude. Příchozí i odchozí žadatelé a příjemci státní sociální podpory ji ujišťovali, že na to má nárok. Za těch devadesát pět minut dveřmi se střídavě se rozsvěcujícími písmeny A nebo B prošlo okolo třiceti lidí. Nás, žadatelů o vzetí do evidence Úřadu práce bylo pět. Na naše předem vyplněné tiskopisy lačnili čtyři úřednice a jeden úředník kdesi za rohem, který fungoval jako nápověda. Nebyla-li si úřednice s něčím jista, úředník ji hlasitě s vedlejší místnosti sdělil potřebnou informaci. Naše pětičlenná skupina byla složena s jedné slečny a mladíka okolo dvaceti let. Jedním pánem, který překročil šedesátku, já a shodou okolností Alena, moje známá. Oba jsme ve věku, kdy je mládí to tam a do důchodu máme daleko. Tak jsme si povídali a chtě nechtě přišlo i na to, jak jsme se na té chodbě ocitli. U mě byla ta výpověď tak říkajíc, blesk s čistého nebe. Až dva dny před definitivním odchodem s práce jsem se dozvěděl, že to nebe nebylo zase tak čisté a blesky byli hned dva. Švagr stínového vedoucího a bratranec manželky vedoucího. Naštvaný jsem byl, ale záhy mě to přešlo. Plat nic moc, každý den dojíždět vlastním autem šedesát kilometrů, svačit na dílně, kde se svařuje, lakuje a kdykoliv mohl přijít majitel či jeho syn a našince počastovat těmi nejhrubšími vulgarismy, jaké Český jazyk zná. A nebo, našince poslal pracovat na své soukromé sídlo s tím, že prodlevu ve výrobě musel našinec nějak dohnat. Zkrátka továrna i páni továrníci s dob, tak před sto lety, jen ten jejich nemovitý i movitý majetek měl současný kabát. Kamarádka Alena na tom nebyla o moc lépe. Několik let dojížděla denně do práce dvě stě kilometrů, protože, se firma odstěhovala s našeho městečka do hlavního města. Byť měla dosti vysokou mzdu, dostala nabídku na práci v asi patnáct kilometrů vzdálené továrničce na stáčení minerální vody. Suma sumárum dostala nižší mzdu, ale ušetřila za dopravu a hlavně jí zbylo více neocenitelného času pro sebe, rodinu i známé. Pár dní před vypršením zkušební lhůty koupila stáčírnu nadnárodní společnost a ji vzhledem k věku a zkušební lhůtě okamžitě propustili. Oba jsme poctivě pracovali, vrchnosti slušné žití zajišťovali, nic jsme neprovedli, přesto jsme na dlažbě skončili. A tak jsme si vyslechli od paní Mórové mimo jiné i to, jak chudák její vnuk trpí bez cigaret a pořádného jídla ve vazbě za to, že nadával přes plot nějakému gadžovi. A ten hajzl si to nahrával na video a zavolal policajty. Když už to vypadalo, že kamarádka Alena již podstoupí první část registrace uchazeče o zaměstnání, byla úřednicí odmítnuta a vyzvána k vyčkání. Alena si po

4.9.2013 v 23:38 | Karma článku: 4.77 | Přečteno: 644 | Diskuse

Ivo Ladenberger

Ví v EU co je svoboda ?

V Německé předvolební kuchyni se paní Merkelová nechala slyšet, že neměli přijetí Eura Řecku dovolit. Drzost, hloupost, nadřazenost, arogance, nevím kam takové vyjádření zařadit. Vždyť sama EU vydala nějaké podmínky za kterých je možné do EU vstupovat. Řecko požadavky pro přijetí do EU splnilo a tak bylo přijato do společenství EU včetně Eura. Německo, za vlaječkou EU přijalo Řecko do společenství hlavně pro vlastní zájmy. A zpětně zrovna s Německa zaznívá toto? Budeme snad do budoucna posílat okolkovaný formulář k tomu, aby nám ho v říši milostivě orazítkovali. Inu svoboda bohatých a mocných vypadá jinak, než svoboda chudých a bezmocných. Tento výklad svobody pramení právě s toho, že ta chudá a bezmocná většina chce normálně a v klidu žít. Zatímco ta bohatá a mocná menšina vstoupí třeba i do války, pro své pokřivené pohledy jak žít na Zemi. Byť ví, že i jejich čas je s ohledem na čas vesmíru poměrně přesně vyměřen.

29.8.2013 v 10:36 | Karma článku: 4.68 | Přečteno: 551 | Diskuse

Ivo Ladenberger

Svoboda nejen v TV Nova

Rozesmál mě nedávno jeden velmi svobodně vypadající mladík, když vyšel s vrátnice, rozhodil svoje dredy, sedl si na kraj olámaného obrubníku u rozbité betonové cesty, vyndal s kapsy cigarety. Zapálil si a s vyfukujícím kouřem slastně pronesl slůvko, svoboda. Ač se za vysokým plotem, který je osázen velkými reflektory soukromé továrničky, která pro tyto atributy s dálky spíše vypadá jako lágr a zpracovává pozinkovavý plech, nesmí se v celém areálu kouřit. Majitel továrničky - montovny, s výhradním odběratelem v Německu je odnaučený kuřák a tak jde kuřákům po krku jako jeho honící psi po zajíci. Jak někoho chytne, hned mu nechá snížit plat o dvacet korun i tak s nízké hodinové sazby třeba na tři měsíce. Okolnost, že někdy chodí po své továrničce značně opilí je folklór současnosti. Inu svoboda jednadvacátého století. Nejsem a nikdy jsem nebyl příznivcem televizního vysílání. V dávných dobách jsem maximálně s pravidelnou nepravidelností shlédl nějaký film či nějaký ten seriálový díl. Možná i více jak deset let se televizi pro věčné reklamy a televizní Hollywoodskou tvoru vyhýbám.

11.8.2013 v 7:41 | Karma článku: 15.84 | Přečteno: 758 | Diskuse

Ivo Ladenberger

Sametová revoluce nejen v ND pokračuje

Třetí president v novodobé historii ČR Miloš Zeman prokázal velkou odvahu a rozhodnost při rozprášení neschopné a zároveň všeho schopné vlády Petra Nečase a jmenováním nového premiéra. Zato nový úřednický premiér pan Rusnok a úřednický ministr kultury pan Balvín prokázali při první příležitosti pravý opak. A tak okamžitě umělci v ND začali vyskakovat jako čertíci s krabičky, domnívaje se, že je situace pořád stejně nadějná, jako v sametových dnech listopadu roku 1989. Jaksi si nevšimli, že v těch dobách odešli od poloprázdných korýtek pracanti i odborníci a na jejich místa nastoupili líní budovatelé přetékajících koryt na dluh nás všech. A uniklo jim to zásadní, občan ČR už nepochybuje o tom, že bude chleba stále dražší a méně kvalitní ať už bude v ND hrát kdokoliv a nebo bude ND přebudováno třeba na mega super speciál obchodní centrum . . . Občan v ČR už nevěří ničemu, ale ví, že u naší vrchnosti je všechno špatné beztrestně možné a kulturní dojem si občan koupí díky soudobým technologiím v kdejakém obchodě. Umělec už není ten, co hodně umí, ale ten, co hodně vydělává.

6.8.2013 v 14:52 | Karma článku: 20.31 | Přečteno: 974 | Diskuse

Ivo Ladenberger

Láska je slepá i v ODS.

Jestli paní Jana Nagyová s panem Petrem Nečasem po překonání velkých těžkostí posledních týdnů využijí k společnému ozdravení nebo se vrhnou zpět do boje o moc a peníze nevím. Ale jistě vím, že president Miloš Zeman udělal velmi dobrou věc, když špatnou a ještě k tomu nelegitimní vládu rozprášil. Nám občanům to asi nijak nepomůže, ale ve světě si snad všichni ti vykradači bývalého východního bloku uvědomili, že zneužívání a využívání celé ČR pro osobní zisky jedinců a zájmových skupin už nebude asi tak snadné jako dosud. A to by nám všem dost pomohlo. Navíc odvaha presidenta Miloše Zemana může nakazit i jiné odvážné a k vlasti odpovědné nejen politiky, ale i podnikatele. A úplně nejlepší by bylo, kdyby nakazil svojí odvahou a rozhodností celý Český národ. To bychom si klidně dostavěli i ten Temelín sami . . .

4.8.2013 v 9:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 863 | Diskuse

Ivo Ladenberger

Oslavy dvacátého výročí ČR jsou v plném proudu.

Od 1.1.2013 probíhají v celé České republice oslavy dvacetileté samostatnosti v demokracii a svobodě. Jen taťka tunelář s příchozím jarem odešel do svého Institutu, odkud ští síru na své neschopné učedníky a to i na ty, kteří se po velmi dlouhé dovolené opět postavily k razícímu štítu. Odpočatý, s myslí jasnou vyměnil celou tunelářskou partu, neb jejich dlouholetá práce začala ohrožovat nejen nejbližší spolupracovníky, ale i náhodné kolem jdoucí. Oslavující občané to moc nechápou, ale věří, že odpočatý razič prorazí novou, lepší a pohodlnější cestu nejen do Evropy, ale hlavně k tolik zbožňovanému euru. Oslavy trochu pokazily naše veletoky, na červen jim připadalo počasí velmi chladné a tak si zatopily. Jen se oteplilo, nespokojení odstavení tuneláři se bouří a domáhají se svých pozic u razícího štítu. Oslavující občané je chápou, jelikož si téměř všichni vyzkoušeli stav v nezaměstnanosti a dluhy jim přibývají. Nejen ty osobní, ale i ty státní. Není divu. Razící technika je zastaralá, má velkou spotřebu a odborníci se nemohou shodnout na generálním dodavateli modernizace technologie od dodavatelů s východu nebo západu. To však oslavujícího občana nezajímá, klidně by razil tunely krumpáčem a lopatou, jen kdyby za to dostal zaplaceno. Slavný dvacátý rok České samostatné republiky je v polovině, uvidíme, jak se oslavy budou vyvíjet dál.

28.7.2013 v 0:00 | Karma článku: 4.70 | Přečteno: 322 | Diskuse

Ivo Ladenberger

Kdo jsem a kdo můžu být ?

Jsem homo sapiens, muž, Ivo Ladenberger a pro stát jsem v prvé řadě občan s rodným číslem. Ale abych to neměl tak jednoduché a hlavně, aby se mnou mohli mocní tohoto světa lépe manipulovat jsem i řidič, chodec, žadatel, čekatel, klient, pacient, plátce, poplatník, daňový subjekt, dárce, povinný, odpovědný, vlastník, účastník, zákazník, volič, kandidát, evidovaný, schopný, neschopný, solventní, nesolventní, insolventní, bez závazku, ženatý, svobodný, otec, rozvedený, bezdětný, registrovaný, provozovatel, člen, straník, nestraník, dobrovolník, zaměstnaný, nezaměstnaný, OSVČ, právnická osoba, fyzická osoba, podnikatel, host, obžalovaný, žalobce, stěžovatel, odsouzený, ve výkonu trestu, odpovědná osoba, dodavatel, odběratel, předvolaný, předvedený, věřitel, dlužník, korupčník, zkorumpovaný, . . . Tyto a jiná označení pro občana přiděluje stát ať chci či nechci. Když se budu usilovat o ta lepší označení, mohu být asistent, poradce, tajemník, zastupitel, radní, místostarosta, starosta, přednosta, hejtman, senátor, poslanec, ministr, president, premiér, velvyslanec, soudce, ředitel, lobista, akcionář, . . . Všimněte si, že těch lepších občanských označeních je mnohem méně a jsou honorována. Nově budu státem označen jako úvěrovaný a brzy budu i očipovaný. Je evidentní, že být občanem ČR není vůbec jednoduché a na některé občanské nálepky jsem si určitě nevzpomněl nebo se s nimi ještě nesetkal. I tak je to hrůza, čím vším se může občan stát, aby s ním mohl státní úředník, zaměstnavatel, nadřízený či finančník snadno manipulovat.

22.7.2013 v 0:00 | Karma článku: 4.12 | Přečteno: 184 | Diskuse

Ivo Ladenberger

První pokus.

Vážení čtenáři, čtete-li tento text, děkuji Vám a jedním dechem se omlouvám, že jsem se zrovna moc nepředvedl. Tento text je test mé schopnosti a jakéhosi soužití s tímto virtuálním světem. Mám připraveno v šuplíku i v hlavě lecos a dám to sem, až uvidím jak to v reálu vypadá.

6.6.2013 v 19:24 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 38 | Diskuse

Ivo Ladenberger

Bude lépe ?

Včera nám sdělovací prostředky přinesli převratnou novinu a já přináším to, co mě bezprostředně napadlo.

6.6.2013 v 19:23 | Karma článku: 13.09 | Přečteno: 474 | Diskuse
Počet článků 52 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 599

Kdo mě zná, ví. Kdo mě nezná, možná nepochopí. Internet mnohé vzal, ale i mnohé dal. A tak i já se pokusím v tomto prostředí vystavit své názory, postřehy i svoji fantasii. Ledacos si pamatuji a dosavadní život prožívám za plného vědomí . . .