Ti chlapi

Život v nebi je nekonečný a poklidný. Jen občas, se musí jeho obyvatelé při božím špacírování nebeskou klenbou zastavit na hvězdném přechodu pro chodce, aby nedošlo k nebeské nehodě. A na jednom takovém nebeském přechodu pro chodce se sešlo vícero žen a že se zrovna přes přechod převalovala Mléčná dráha, dali se dámy do hovoru. A jedna paní se ptá druhé paní. A co Vám mladá paní, chybí vám tu ten váš? Ale kdepak. Znáte chlapi. To tomu mému jsem řekla že už nemohu nosit v nůši na trh ty jeho těžké hliněné hrnky a než by mi pomohl, do druhého dne sestrojil trakař. A hned se do hovoru vmísila další žena. To jednou jsem požádala toho svého, aby mi ráno vzbudil dříve než kohout zakokrhá, abych byla první na tržišti a zabrala si nejlepší místo k prodeji. Něco zamumlal, zmizel ve stodole a večer mi dal k hlavě budíka. To znám, přidala se do hovoru další paní. Toho svého bývalého jsem požádala, ať odnese očištěnou a nasolenou zeleninu do sklepa, ať máme v zimě na polévky. Něco zahuhlal, zeleninu odnesl a druhý den mi přitáhl do kuchyně velkou bednu. Prý chladnička. A další dáma též přispěchala se svojí zkušeností s muži. To ten můj lenoch než by mi pomohl uhníst těsto na buchty, protože mě boleli klouby, raději vyrobil kuchyňského robota. Hrozná mašina to byla. To jste na tom milé dámy byli vcelku dobře, přidala se do hovoru další paní. To ten můj nebožtík byl v lenosti přeborník. Jednou mu povídám, že by mě mohl potěšit, že už to dlouho neudělal. Něco zahuhlal, zalezl do té své trucovny a za dvě hodiny přines takový kolík s červeným knoflíkem. Prý vibrátor. Ukázal mi kde se to zapíná a šel na ryby . . . Mléčná dráha opustila nebeský přechod pro chodce a dámy se rozešly za svým nebeským klidem.